U Karlovych Var

Pri ceste na kratkou dovolenou jsme navstivili nejprve jeste pred vlastim mestem Andelskou horu.Tato vesnice s kopcem, na nemz strmi hrad (jde o uzemi pohori Slavkovsky les) ma pohnutou historii...Nekolikrat vyhorela, hrad vzal za sve v 18.stoleti...Je zajimave, ze kameny z hradu poslouzily po jednom z nicivych pozaru k obnove obce..Zdejsi kostel byl nekolikrat prestavovan, ale zaklad ma uz od 13.stoleti..Zajimave je, ze zde s partou kamaradu oslavil sve 37.narozeniny roku 1786 J.W.Goethe, ma tu desku..

Vlastni Karlovy Vary (puvodne Horke lazne u Lokte) take nezklamaly..Zaslouzilo se o to i pekne pocasi, diky cemuz vyhlidky jak od Jeleniho skoku, tak od vezovite rozhledny Diana take nezklamaly..Zaujmou lazenske domy, katolicky i pravoslavmy kostel, kolonady... Posleni zaszavkou jsou Svatosske skaly...Zde na brehu Ohre pry vila zaklela celou veselku mladence, ktery ji slibil svatbu ale ozenil se s jinou...Navigace nas neomylne vedla ke zdejsi hospode U Jana Svatose, ale posledni dva kilometry jsme museli jit pesky, zakaz vjezdu motorovych vozidel..ale byla to prijemna prochazka v tom jarnim pocasi..Zaujmou i medvedi

Masopust v Lobkovicich

Dnes probihal masopust mj.i na zamku v Lobkovicich u Neratovic...Tento zamek je zatim jindy pristupny jen na ohlaseni a jeho majitele jej pozvolna davaji do kupy..Opravy zchatraleho zamku zacaly ovsem uz pred rokem 1989, byl dost zpustly.,.Jinak jmeno slechtice Lobkovic skutecne pochazi u vsech vetvi od teto vsi, prapredek rodu byl z Ujezda a aby se odlisil od jinych z Ujezda, psal se take bLobkovic..Na zamku travil posledni leta zivota Palacky, je pohrben v hrobce a blizkeho lobkovickeho kostela..Samostny mssopust nema s pustem nic spolecneho, znamena to "maso pust"odloz, pust poradne maso jako italske Carne vale! Vezsinou to bylo obdobi od Tri kralu po Popelecni stredu, a hlavni "fasank se slavil posledni tri dny tohoto obdobi...Bylo to tedy v obdobi mezi dvema postnimi, kdy se clovek postit nemusel..Ale jak znamo, clovek.se drive postil nejcasteji nedobrovolne.Ale byla to.i doba zabijacek spod, tak byla prilezitost se nadlabnout..

Graffity u holesovicke zastavky

Po ukazkach graffity na Lennonove zdi, byhotovenych v soucasnosti profesionaly, nasleduje ukazka graffity "divokych" ovsem na alespon castecne legalni plose v oblasti holesovicke zastavky...Presneji receno, plocha legalni je,ale graffity jsou i mimo takto vymezene misto...Napis "ven"je zrejme odkazem na jeste jinou lokalitu..tzv.Kliniku na Zizkove, kterou zabrrali aktiviste squotem a vybudovali tam komunitni crntrum.Vlastnik, tedy stat zastoupeny pozemkovymnfindem, swuot dodatecne schvalil, po stiznostech obcanu na drogy, paleni ohnu a hluk a hlaseni BIS o tom, ze se tam schazi extremni levice, dal vypoved jez koncila soudem a policejnim vyhazovem.Zrejme to byla oprsvdu krajni levice, nebot programove odmitala soukrome vlastnictvi...Ale jako v mnoha jinych pripadech to dsl chatra...Ale to jsrm odbocil, je to jina lokalita.. Zde graffity zpestruji sedive prostredi zastavky, byt bych si vyzdobu predstavoval jinak..

Zdi a graffity

Nejslavnejsi zdi u nas,ktera byla proslula svymi graffity, byla bezesporu Lennonova zed na Velkoprevorskem namesti pobliz Kampy...Zde kdosi u vycnivajiciho kamene vytvoril r.1980 nahrobek Lennona ...Od te doby se zde k nelibosti tehdejsi statni moci schszeli jeho priznivci, zapalovai svicky apod...Na zdi se objevovaly napisy...Byla nekokrat prebarvena a byla tam plakatovaci plocha...nicmene, setkani u vyroci Lennonovi smrti tam probihala stale a byla monitorovana policii..R.1987 jsem se k tomu prichomytl omylem i ja, kdyz jsem se vracel z hospody a videl nejake seskupeni lidi, sel jsem se tam podivat...Skoncilo to jen kontrolou obcanky s vyzvou, abych se klidil...Ti co tam byli zamerne, pak vypraveli, ze se tam pohybovala "francouzska reporterka"s podezrele perfektni cestinou...V roce 1988 pod vlivem perestrojky tam SSM zorganizovalo v tu dobu oficialni folkovy koncert.V tu dobu jsem byl na vojne, cetl jsem o tom reportaz v Mladem svete...Casopis kupodivu otidkl i negativni ohlasy, ze zoficialneni akci "zabilo"..No a po roce 1989 byla plakatovaci plocha zrusena a zed opet zaplavila graffita...V soucasnosti nechala radnice zed vyzdobit oficialnimi maliri.a graffity jsou zskazany, muze se ale ns zed psat.Pridavam i obrazky ze zajimaveho okoli

Miroslav Cerny:Po stopach jazyku -lingvisticka dobrodruzstvi

Ve zminene knize autor popisuje svoji vasen pro cestovani a cizi jazyky...Studoval na ostravske univerzite, protoze neslo primo lingvistiku, anglistiku a germanistiku.S prvnimi lingvistickymi zazitky se setkal uz na prazdninovych cestach do ruznych zemi..Vysvetluje, ze lingvista nemusi byt polyglot..Sam se zabyval anglictinou, jednak jejim vyvojem..drive mluvili vyssi vrstvy v Anglii (od normanske invaze) francouzsky..Za stolete valky s Francii ale pronikla anglictina i do vyssich vrstev...V te dobe doslo k samohlaskove revoluci...a mluvena verze se vzdalila od psane...Psanou anglictinu z doby pred onou revoluci by clovek jeste rozlustil, pokud umi dobre anglicky, ale mluvenou ani nahodou..vyslovnost byla foneticka, time a name se cetlo jak psano a ne tajm, nejm..Take se zabyval rozdily v anglictine nejen tam, kde je prvnim jazykem, jako v Anglii, USA , Australii, JAR, Novem Zelandu, ale i tam kde slouzi jako jazyk ve vicenarodnostni zemi pro dorozumneni etnik, jako v Malajsii apod...Zde jsou rozdily proti britske snglictine znacne...Ale i treba u nas, kdyz nekdo umi dobre anglicjy, stejne mene pouziva idiomy, nepolyka slova apod...A tak existuje mnoho "anglictin"...Zajimave je take,ze na Sri Lance je dominantni jazyk indoevropsky,ktery je prekvapive podobny evropskym indoevropskym jazykum, ale anglicane protezovali mensinove Tamily, kteri se naucili anglicky ale tamilstina je nepribuzny dravidsky jazyk...Proto anglictina se jako univerzalni jazyk neujala na Sri Lance.. Autor pise o sve ucebnici stare gotstiny, do ktere byla uz ve ctvrtem stoleti prelozena bible...Vzbudila zajem mezi temi, co pestuji germanske obrady a mytologii u nas...Gotsky se mluvilo na velkem uzemi, gotove ovladali Spanelsko, Italii, jeste v 18.stoleti byla gotska mensina na Krymu. Coz mne prekvapilo, o ceskych Keltech jsem vedel, ale Germani...Take se zabyva indisnskymi jazyky,napr. Siouxove nemaji casy, nebot cas pro ne nic neznsmena...A samozrejme snaha aby jazyky zustali zive..Nebot latina, stara rectina, ba i prustina se pestuji, ale jaksi jsou akademicky zmrtvele..A vznikaji jazyky nove..Vzdyt jazyk, to je nareci, za kterym je politicka sila..Proto srbochorvatstina, psana latinkou nebo azbukou, ale dnes mame srbstinu, chorvatstinu a cernohorstinu, bosenstinu...Celkove zajimava kniha