Le Carre: Malá Bubenice

Román Malá Bubenice od slavného autora špionážních románů vypráví o herečce Charlie, která nejprve žije podobné jako její kolegové...Pracuje u zájezdové divadelní společnosti, trocha vztahovych problémů, falešná legenda o dětství jako mnozí umělci apod...Pak je ale odchycena, v podstatě unesena a psychologicky zpracována izraelskou tajnou službou Mossad tak, že se stane jejich agentkou.... Což umoznuje i její minulost levicové aktivistky...Mossad vytvoří celou legendu, včetně falešných milostnych dopisů, pracuje s několika pasy apod... První úkol, provést auto s výbušninami přes několikerý hranice, splní na výbornou...Navrhnou ji, že může skončit... Pokračuje, ale dále musí proniknout přímo do centra teroristických organizací..I to se jí podaří, ..Nakonec ale jeji simulace aktivistky selže, ale pro teroristy je uz pozdě a Mossad je zlikviduje a ji se podaří zachranit... Tajná služba splní slib, a nejprve je v karanténě na mořském pobrezi, kde je ji poskytnuta veškerá péče včetně psychologické a psychiatrické...Ale "černé řemeslo" agentky si vybírá svou daň... Ustavičná přetvářka včetně předstíraných milostných vášní, to že metody Mossadu a Izraele si v mnohém nezadají s metodami teroristů a ona se na tom podílí, si vybírají svou daň...Psychicky je na tom dost špatně... Nicméně dá se jakžtakž do kupy...Z nabídek hereckých příležitosti od Mossadu včetně zprostředkování natáčení v Hollywoodu si vybírá návrat k divadelní společnosti...Ale zjišťuje, že po těch svých zkušenostech už ji hrani nejde, vše ji připadá plytke, přehrává, vypadava ji text...A tu se opět setka se svym řídícím agentem Mossadu...Kniha je zajímavá a na téma, ktere je stále aktuální...

Předzvěst podzimu

Pomalu, letos opravdu dosti

pomalu končí léto a připravuje se podzim...Prazdniny detem skončily v době, kdy se vlastně šlo ještě koupat. Letos je zajímavé prolínání letních a podzimních dnů teď v září...A zároveň dozrávají plody a "cajchni" se podzimní květena.... Růže jako by chytily druhý dech, krásné kvetou jiřiny a jiřinky... Dozrávají jablka papriky i třeba mochyne peruánská. Leto se loučí ale zároveň ještě zůstává...Fotografie jsou jednak z Mříčné v Podkrkonoší kde máme chalupu (neměl by nekdo zájem?), kterou se chystáme prodat, jednak z oblasti Bubenče a Dejvic, kde pracuji. Snad se onu atmosféru končícího léta podařilo alespoň trochu zachytit...

Umělá inteligence

O umělé inteligenci jsem dříve s čítal mnoho takříkajíc katastrofických scénářů, od hrozeb ve stylu R.U.R. po hrozbu masové nezaměstnanosti, až nahradi cca 50 procent pracovníků...Jeden novinář se dokonce rozčiloval, že vláda řeší důchody místo výše uvedené hrozby...Po svých zkušenostech s chatboty v bankách a na úřadech jsem se tomu spíše usmíval...Pak jsem se setkal s AI na seznamu a občas vyhledal radu...I přes omylnost a občas vyloženou tupost to bylo něco úplně jiného....Pak jsem ale potřeboval upravit fotografie pro potřeby prezentace a kolega mi poradil instalaci chatbotu pro umělou inteligenci, ktery to umožňuje...To co umí s fotografiemi mne překvapilo, stejně jako další možnosti, se kterými jsem experimentoval, včetně sestavování smluv a dotazníků... Samozřejmě vždy je třeba počítat s omylnosti, podobně jako nakonec i u člověka...Ale smlouvu sestavit umi...A to je bezplatná verze a lze předpokládat další vývoj v tomto směru..,No jak říkal Shakespeare "Nic neni tak špatné, tak zlé, tak marné, aby to nebylo i blahodárné/ ni dobre tak by zneuzito, se nezvrhalo v ohavnost az líto...

Můj bezděčný vstup do komunálních voleb

Už se nám zase blíží komunální volby, všude se dokončují revitalizace parků, kruhové objezdy, rekonstrukce tak, aby se vše stihlo do voleb..Hesla všech politickych stran se nam ukazují na plakátech a u nich recyklované slogany, vesměs bezobsažná hesla...Ale v obci a městě si občan vcelku může udělat obrázek o tom, jak radní a zastupitelé pracují... Vzpomněl jsem si ovšem na svoji dávnou zkusenost s komunálními volbami... Uz předtím jsme třeba nějakou akcí podpořili urcitou stranu nebo kandidata na starostu, ale to bylo v pohodě...Jednou však známí požádali mne osobně, abych jejich uvažovanému politickemu subjektu, se kterým chtěli jit do voleb, poskytl prostor na sociální síti....Bylo to skutečně jako kopnutí do hnizda sršní, ale jinak, než jsem myslel...Ti z "establishmentu" totiž neútočili na onen subjekt, který zvažoval kandidaturu do zastupitelstva, ale výhradně na mne, ačkoli jsem výslovně uvedl, že pouze poskytuji prostor na sociální síti... Někdy to byly útoky až nechutné.. Vlastně to bylo logické a pochopitelné z hlediska politického marketingu, ale dopředu s tím člověk nepočítal ... Nicméně jsem vytrval, ale zmíněný subjekt se z organizacnich důvodů potom rozhodl nekandidovat...Da se říci, ze to byla malá ukázka toho, s čím by člověk musel počítat, kdyby se rozhodl vstoupit do politiky, byť na místní úrovni...

Deštivá Noc na Karlštejně

Hraní muzikálu Noc na Karlštejně podle Vrchlického předlohy je vždy velkou událostí na hradě Karlštejn na konci prázdnin... Děj je dost známý, snad jenom to, že pověst o tom, že ženy nesměly na Karlštejn, nebyla pravdivá...Ve skutečnosti jim nebyla přístupná jen jedna z věží...Ale to samozřejmě nic nemění na kvalitě muzikálu... Přijelo spoustu lidí i zdálky, třeba s Ostravy a vědělo se, že hrát se bude za každého počasí... Bohužel déšť byl tak silný, že nebylo možné hrát venku...Ve vnitřním prostoru ze zadnější části nebylo kloudně vidět na jeviště, herci hráli i v hledišti a různé se improvizovalo...Nakonec jsme známé písně slyšeli, představení bylo dobře zahrané a jinak to udělat nešlo, ale dovedu si představit, že kdo vážil cestu třeba z Ostravy, byl zklamán.. Připomenul jsem si, jak jsme před lety shlédli Dona Giovaniho v Šáreckém údolí, kdy se spustil tak silný déšť, ze mohla být odehraná jen první pulka...Tak jsme říkali, ze to byl spíše John do vany...Ale takove riziko s sebou predstaveni pod širým nebem zkrátka nesou..

Do Prčic...A do Říčan

Včera jsme uskutečnili kratkou návštěvu v Prčicích (správně v v Prcici)

a na oběd jsme se odebrali do místní restaurace s pivovarem vybudované ze zříceniny gotickeho hradu Vitka z Prčice ze 13.stoleti..Je zde i muzeum a je to dobře udělané. Na zpáteční cestě jsme se zastavili v Říčanech, prohlédli si náměstí, zdejší geopark a zříceninu říčanského hradu se studnou, o jehož existenci jsem neměl ponětí, ač je jen pár kroků od náměstí... Náměstí je pěkné a ozdobené zajimavymi skulpturami..

Koncert pod libeňským zámečkem

Pod libeňským zámkem jsme se zúčastnili swingoveho podvečera s Prazskym big bandem...Koncert byl pod širým nebem v pěkném parčíku na březích říčky Rokytky u pěkně rekonstruovaneho mlýna... Kromě našich i zahraničních swingovych hitů tam zaznela i hudba jinych žánrů...Zaujme i pekny parčík a udoli zminene ricky Rokytky..Celkem příjemné strávený podvečer