Žižkovský vysílač

Zizkovsky vysílač je v mnohem kontroverzni stavbou...Vznikl v letech 1988 až 1992 na navrh architektu Aulickeho a Kozala... Už v sedmdesatych letech si sprava telekomunikaci uvedomivala, že bude treba rozsirit prenos signalu a provizorni reseni, jako třeba využití petřínské "eifelovky"jako televizní věže pomohou jen dočasně...A tak se pristoupilo na vystavbu nového vysílače..Sprava telekomunikaci si prala jednoduchy stožár, archtekti prosadili trisloupove reseni s mnohem vyšší kapacitou...Esteticka stranka veci je predmetem sporu..Od nazoru ze jde o typicky socialistickou stavbu, po postizeni nejnovejsich trendu...Jako lokalita byly vybrany Mahlerovy sady, tehdy zanedbane...Dnes je tam krome vysilace minigolfové hřiště, letni divadelni scena...Ale byl zničen stary zidovsky hřbitov což vyvolalo protesty pamatkaru a židovské obce..Zacatkem devadesatych let se proti vezi i demonstrovalo...Pozdeji tam byla umistena ona miminka, pak sundana k oprave, ale ukazalo se, ze je treba je vymenit..No kostky jsou vrzeny, bez stoji...Pekny vyhled je jak z rozhledny, "observatore"tak z restourace.A odtud pochazeji i fotky, které přikládám:

Podzim tentokrat na Rokycansku

O vikendu při příležitosti návštěvy u rodičů na Rokycansku v Klabavě byl podzim již v plnem proudu...Listi se již vybarvuje, zaludy dozrávají a pri prilezitosti dostatku vlahy rostou houby po flouhem pustu opravdu jako z vody...Stacilo odbocit kousek z cesty a na par metrech jsme meli plnou tasku.. Přikládám ale fotky nikoli jedlych hub, ale hub které potěší oko...Ta fialová je ciruvka nebo pavucinec, ta oranžová adi safranka..Pro přesnější urceni by bylo nutno houbu vytrhnout, což se mi nechtělo... Takže dlibenych par fotek

Prochazka po Kralupech

O vikendu jsem mel nutnou pochůzku, která směřovala k odlehlým oblastem Kralup, zejmena do Minic a Mikovic. Teď na konci léta se už i v přírodě objevuji známky podzimu, ostatně teplotní, klimatický podzim už nastal ...Snad zažijeme letos ještě alespoň babí léto...Tedy na obrázku je zákoutí s pumpou v Minicich, evokující doby dávno minulé, okrasný pryšec vroubený, který se rozrostl na zanedbané zahrádce na kraji Minic, a domeček jako klicka na okraji Minic...a šípky jako pozdrav nadchazejiciho podzimu..

Komunální volby

Komunální volby se považují, možná částečně neprávem, za volby jaksi druhořadé...Jejich charakter je jiný než u voleb celostátních a ačkoli i zde platí, že je třeba,"dělat politiku"u vědomí toho, že se nikdy nelze zavděčit všem, a uspokojit vsechny byť oprávněné naroky, politické problémy jsou postaveny jinak. Zejmena nesouvisí s oním dělením na "pravici"a "levici" .Jak známo, neexistuje levicová čistička ani pravicové hřiště ci skola...I když i na celostátní urovni dělení na pravici a levici v poslední době poněkud vyčpělo... Proto take na obcich vznikaji podivne slepence stran a mnohdy "ruka ruku myje"... Nicméně znam případ chlápka, který měl u vsech stran potvrzeno, že bude starostou, ale neuspěl -jeho partaj de vubec nedostala do zastupitelstva...Jinak ovšem je zajímavé, že všeobecné volebni pravo z roku 1907 platilo pouze pro volby do Říšské rady...pro komunální volby platil nadále kuriovy system -volebni právo podle odvodu na danich.Prvni skutecne svobodne obecni volby probehly sz roku 1919.Takze na závěr nepodcenujme tyto volby s mejme pri nich stastnou ruku

Vinetou a realismus

V Německu jak známo se nakladatelstvi chytalo vydat nové knihy o mladém náčelníkovi Vinetou...Pote, co aktivisté napadli kult Vinetoua jako zavádějící a rasistický, se omluvili a knihy stáhli... Poté se to spolu s prohlášením jedné s televiznich stanic, že licence na Vinetoua vypršela a obnovovat ji nebude, strhl v Německu ale i u nas humbuk kolem údajného zákazu...K tomu prispel i fakt, že washingtonsti Redskins se skutecne museli prejmenovat na Commanders...Do toho kritika, ze mayovky jsou skutečně rasistické a jejich kult by měl skončit...Ve skutecnosti to překvapí svou banalitou... Literární kritika nikdy nepovažovala mayovky za nějakou vrcholnou literaturu, a to ani v žánru literatury pro mládež... Že je to silně idealizované a že realita je úplně jinde, to asi neni nic noveho .. Kromě toho ani kvalitni westerny pro *starší a pokrocile*, protoze se musi drzet sveho zanru, nezobrazuji realisticky divoky Západ...S napr. Štorch si predstavoval pravěk dosti naivně...Ale stim, že by se tato literatura neměla vydavat, jsme se zas tak moc nesetkavali..U nás jacisi aktivisté napadli básničku J. Žáčka pro prvni tridu, že je se co isticka, bylo poukazano na údajný rasismus v kocouru Mikesovi, ale nikdo nic nestahoval...Take byl kritizovsn premier, ze detem v prvni třídě rozdaval Broucky, ale to je spíše politicky boj..Tak doufejme, že u nas bude dale vitezit zdravy rozum

Proč vraždí basnik..

Nedávno jsem četl několik knih "literarnich příběhů"a zaujal mne pripad MUDr.Jana Klepetare, lékaře, basnika, spisovatele, ktery je téměř zapomenut, byť z vlastni viny..Byl členem předválečné avantgardy, stýkal se s Konstantinem Bieblem, Nezvalem a dalšími..Sam už v pubertě publikoval první oceněnou sbírku básní a byly oceňovány i jeho prózy a dramata...Ale už tenkrát poukazovala literarni kritika na to, že si vybírá prvoplánově senzační témata, psal o prostitutkách apod..Pak se ale zapletl do vraždy..Jeho novinářský kolega vylákal pod slibem svatby větší částku peněz od jisté Magdaleny,ale protože nebyla nijak pohledná a šlo mu o penize, do svatby se nehrnul...Klepetar mu pomohl zorganizovat fiktivni svatbu, kde figuroval jako oddávající úředník.... Jenže poté,co trvala na tom aby manželství bylo právnicky řečeno konzumováno, ji zavraždili.. Zda se na vraždě sam podilel, neni zcela jasné, ale je to pravděpodobné... Vrazi však byli odhaleni, a Klepetar jako spolupachatel dostal doživotí, po odvolání 15 let...Po deseti letech byl propuštěn ve dvou třetinách trestu... Případ spustil kampaň proti (levicové, ba krajně levicove) avantgardě,ale mnozi i Čapek, se ji zastali s tim, že nelze odsuzovat na zaklade jednoho případu..Sam Klepetar pracoval po propusteni jako urednik, prispival do nemecky psanych novin, po vslce jako vedouci v nakladatelstvi Maj..Po unoru emigroval do SRN s pozdeji do USA, zil i v Kanade..Pracoval jako psychiatr..Mel i nadale problemy se zakonem, a v dobe, kdy byl v Kanadě stihan za zpronevěru, vratil se do Prahy, kde r.1978 zemřel...Tak si vlastni vinou zkazil zivot..Zda česká literatura prisla o sveho Gogola, do něhož se stylizoval, se už nedovime..Sam obdoboval Nietzcheho s jeho koncepci nadcloveka, ač byl clenem levicove avantgardy...Vnecem pripomina literarni postavu Raskolnikova

DNA a Vidice

Ve tvrzi v obci Vidice u Loun je letní scéna pražského divadla Studio Dva, kde jsme v polovině srpna shlédli představení DNA... Jedná se o vsechny vyznamy onoho slova..podagra, tedy ona kloubni nemoc dna, dna lidských vztahů a DNA jako základ dědičnosti... Jedná se o "divadlo na divadle" střídají se tu scény v šatně a na jevisti, pro zvýšení sigesce hovoří hlavni hrdina s 'nahodne přišlymi známými" z hlediště je povolan "lékař"apod...Hlavnimi hrdiny je par Pohlovych otec a dcera, ktere hrají Bolek Polivka a Anna Polivkova...tedy rovněž otec a dcera... Střídají se jejich dialogy v šatně a vystoupeni na jevišti, zápletka je dana komplikacemi jednak danými zachvaty dny a stareho Pohla, hlavně vsak dítětem, ktere ma Pohlova u sebe v šatně... A stary Pohl chce vědět s kym to má.. když se to nakonec dovi, ukáže se, že někdy je lepší nevědět...Bylo to prezentovano jako hra s určitými autobiografickymi prvky, ty spočívají zřejmě ve vztahu otce k dceři a matce, v dětství, který přijde v šatně na přetřes ale neni to prvoplánové, ve skutecnosti to nelze brat tak úplně doslova..Na konci vyjde jakoby najevo, že divaci videli celou dobu i do šatny, což věděl starý Pohl, ale nikoli jeho dcera...Ta to ale povazuje za dobré..Na konci se Pohl dozví původ dítěte dcery režisérem..ale jak bylo predeslano, nadšen z toho není..Na konci přestávky Anna Polivkova zpívá dva songy, neni jisté, zda za sebe nebo jako Pohlova..Jinak ovsem velmi pěkné... Představení nelze fotit, pridavam par gotem z one tvrze s okoli