Zdi a graffity

Nejslavnejsi zdi u nas,ktera byla proslula svymi graffity, byla bezesporu Lennonova zed na Velkoprevorskem namesti pobliz Kampy...Zde kdosi u vycnivajiciho kamene vytvoril r.1980 nahrobek Lennona ...Od te doby se zde k nelibosti tehdejsi statni moci schszeli jeho priznivci, zapalovai svicky apod...Na zdi se objevovaly napisy...Byla nekokrat prebarvena a byla tam plakatovaci plocha...nicmene, setkani u vyroci Lennonovi smrti tam probihala stale a byla monitorovana policii..R.1987 jsem se k tomu prichomytl omylem i ja, kdyz jsem se vracel z hospody a videl nejake seskupeni lidi, sel jsem se tam podivat...Skoncilo to jen kontrolou obcanky s vyzvou, abych se klidil...Ti co tam byli zamerne, pak vypraveli, ze se tam pohybovala "francouzska reporterka"s podezrele perfektni cestinou...V roce 1988 pod vlivem perestrojky tam SSM zorganizovalo v tu dobu oficialni folkovy koncert.V tu dobu jsem byl na vojne, cetl jsem o tom reportaz v Mladem svete...Casopis kupodivu otidkl i negativni ohlasy, ze zoficialneni akci "zabilo"..No a po roce 1989 byla plakatovaci plocha zrusena a zed opet zaplavila graffita...V soucasnosti nechala radnice zed vyzdobit oficialnimi maliri.a graffity jsou zskazany, muze se ale ns zed psat.Pridavam i obrazky ze zajimaveho okoli

Miroslav Cerny:Po stopach jazyku -lingvisticka dobrodruzstvi

Ve zminene knize autor popisuje svoji vasen pro cestovani a cizi jazyky...Studoval na ostravske univerzite, protoze neslo primo lingvistiku, anglistiku a germanistiku.S prvnimi lingvistickymi zazitky se setkal uz na prazdninovych cestach do ruznych zemi..Vysvetluje, ze lingvista nemusi byt polyglot..Sam se zabyval anglictinou, jednak jejim vyvojem..drive mluvili vyssi vrstvy v Anglii (od normanske invaze) francouzsky..Za stolete valky s Francii ale pronikla anglictina i do vyssich vrstev...V te dobe doslo k samohlaskove revoluci...a mluvena verze se vzdalila od psane...Psanou anglictinu z doby pred onou revoluci by clovek jeste rozlustil, pokud umi dobre anglicky, ale mluvenou ani nahodou..vyslovnost byla foneticka, time a name se cetlo jak psano a ne tajm, nejm..Take se zabyval rozdily v anglictine nejen tam, kde je prvnim jazykem, jako v Anglii, USA , Australii, JAR, Novem Zelandu, ale i tam kde slouzi jako jazyk ve vicenarodnostni zemi pro dorozumneni etnik, jako v Malajsii apod...Zde jsou rozdily proti britske snglictine znacne...Ale i treba u nas, kdyz nekdo umi dobre anglicjy, stejne mene pouziva idiomy, nepolyka slova apod...A tak existuje mnoho "anglictin"...Zajimave je take,ze na Sri Lance je dominantni jazyk indoevropsky,ktery je prekvapive podobny evropskym indoevropskym jazykum, ale anglicane protezovali mensinove Tamily, kteri se naucili anglicky ale tamilstina je nepribuzny dravidsky jazyk...Proto anglictina se jako univerzalni jazyk neujala na Sri Lance.. Autor pise o sve ucebnici stare gotstiny, do ktere byla uz ve ctvrtem stoleti prelozena bible...Vzbudila zajem mezi temi, co pestuji germanske obrady a mytologii u nas...Gotsky se mluvilo na velkem uzemi, gotove ovladali Spanelsko, Italii, jeste v 18.stoleti byla gotska mensina na Krymu. Coz mne prekvapilo, o ceskych Keltech jsem vedel, ale Germani...Take se zabyva indisnskymi jazyky,napr. Siouxove nemaji casy, nebot cas pro ne nic neznsmena...A samozrejme snaha aby jazyky zustali zive..Nebot latina, stara rectina, ba i prustina se pestuji, ale jaksi jsou akademicky zmrtvele..A vznikaji jazyky nove..Vzdyt jazyk, to je nareci, za kterym je politicka sila..Proto srbochorvatstina, psana latinkou nebo azbukou, ale dnes mame srbstinu, chorvatstinu a cernohorstinu, bosenstinu...Celkove zajimava kniha

Kvety zimy

Priroda pracuje cely rok, i ted v zime, kdyz zdanlive spi...A protoze v lednu byla dlouho obleva, vyrazilo tech kvetu vice...Na zahradce nam kvete vilin a petrklic, uz se snazi i snezenky,a maji poupata, v na Karlove namesti rozkvetl dalsi zimokvetyvker, kalina vonna...V parku pred uradem se zaskvela jehnedy liska turecka...Posledni fotka je trochu z jineho soudku, sel jsem.v neratovicich k volbam kolem sverazneho "Hradu"..

Losna nebo Maznak?

V souvislosti se soucasnymi volbami casto slycham hlasku "Koho volis -Losnu nebo Maznaka? Ovsem, tato veta z Foglatovy Zahady hlavolamu je zavadejici..Sice se tusim Rychlonozky skutecne zeptal jakysi Vont "Koho volis-Losnu nebo Maznaka? Na cez odpovedel "Ale treba Bahnaka," coz byla chyba, nebot tim prozradil ze neni zdejsi, zadny Vont by to nerekl..Ale mezi Losnou a Maznakem nerozhodovala volba, nybrz klani, jakysi souboj pred komisi Vontu...Prvni kolo, blize nespecifikovany souboj ducha, vyhral Losna, fyzicky zapas Maznak...pak Losna triumfoval tim, ze umi vyndat jezka z klece...Koho volis tak bylo spise komu fandis..Bylo by zajimave, kdyby i ve finale prezidentskeho klani treba v modernim petiboji, nebo by duchovni kolo byla nejaka deskova hra, treba Marsal a spion a fyzicke kolo nejaky sportovni vykon, nebo prokazani fyzicke kondice osobne, treba formou triatlonu, Pri vetsim.pocti kandidatu si lze predstavit partii pokeru...Lec jak znamo, politicky boj je mnohdy necestny a nesportovni.A podobne klani je z mnoha duvodu nerealne..Ale predstava je to zajimava

Porce novorocniho borsce

Vzdy po novem roce varime pro male novorocni setkani, ktere vyslo letos az na prave uplynuly vikend, novorocni borsc...Ale borsce jsou ruzne, rusky, ukrajinsky, belorusky,polsky..My delame belorusky, s dvema druhy masa a bez zeli..Uvari se v tlakovem.hrnci pul kila hoveziho s pul kilem veproveho masa plus tri nakrajene brambory a trochu cervene repy se soli, bobkovym listem, peprem a trochou noveho koreni.Zatimcose to vari, orestuje se na panvi korenova zelenina, petrzel, mrkev celer s cibuli a na zaver se do ni prida rajsky protlak..Chvili se orestuje i ten protlak, pak se to podlije vodou a chvilku dusi...Z vody v hrnci se vynda maso, da se tam ona zelenina s protlakem , privede se to k varu a asi 20 minut vari..Mezitim se tam da vyndane maso, ktere se nakraji na kousky, a na poslednich cca 10minut vareni nakrajena klobasa.Pak dochutit (sul, ocet, cukr) a muzem podavat, hodi se k tomu i zakysana smetana.Vynikajici vec,

Digitalni obrazy a kolaze Jitky Dosoudilove

V soucasne dobe probiha v galerii Portheimka na Smichove sz do 15.ledna vystava digitalnich kolazi a obrazu Jitky Disoudilove...Sams autorka prodelala rakovinu v letech 2018 -2019 a po operaci se pustila do experimentovani s touto vytvarnou formou...Nektere kolaze jsou inspirovany kubismem z meho pohledu jde o jakysibstravitelnejsi kubismus, jine zase surrealismem...Nektere na mne pusobi jako jakasi snovs krajina, zvlastni barevnou kompozici.

Vystavovsny byly i v Evropskem dome vvramci Dnu boje proti rakovine.Vystava je od 13 do 19 hodin ..

Gorily v mlze

Americka biolozka Dian Fosseyova (puvodne amaterka) se proslavila rozsahlym pruzkumem goril horskych v tehdejsi Rwande v pohori Visoke..Dodejme, ze gorilam horskym hrozilo vyhubeni...Jsou vzacne, v zoo je vetsinou chovana gorila nizinna, ktera je hojnejsi...V knize Gorili v mlze popisuje chovani goril a provadeni terenniho pruzkumu, spolupraci s domorodci, studenty, s nichz nekteri nemeli pro praci predpoklady, potize s urady a boj s pytlaky nastrazujicimi pasti sice nikoli specialne na gorily, ale pro gorily nebezoecne...Zajimavy je popis chovani goril v jednotlivych tlupach, pece o mladata, hry,ale i boje mezi jednotlivymi skupinami a migraci jedincu mezi skupinami (hlavne samic)boje o prestiz...Za pozorovanim bylo hodne prace, na zaklade svych praci si udelala disertaci...Pozdeji se stavy goril v oblasti zvysili.To ovsem paradoxne udajne ubralo hodnoceni jeji vedecke prace, nebot se pry chovani goril stalo mnohem agresivnejsi,...Ale v one popularni knize agresivitu nijak nezakryva, pise o bojich samcu casto s fatalnimi nasledky, o zabijeni mladat apod...Ale zrejme se to tyka statistiky v dizertaci a ciste vedecke stranky prezentace...Kniha je psana poutave, asi i lepe nez knihy o simpanzich jeji kokegyne Jane Goodallove (napr.Pohled oknem -take pekny, ake misty nudny nebo zas na muj vkus prilis pateticky). Ta zkoumala pro zmenu simpanze v Gombske rezervsci u jezera Tanganika..Take byla stastnejsi, zije dodnes, kdezto Dian Fosseyova byla po Vanocich 1985 nalezena mrtva, patrne zavrazdena pytlaky...Ale prinos obou dam jak pro zivotni prostredi, tak pro vyzkum je nesporny..Sama Fosseyova se pote, co musela odevzdat dve mlade gorily k chovu do zoo v Koline n.Rynem (kde zivorili v klecich) zasadila o to, ze klece se v zoo pri chovu lidoopu nepouzivaji, naopak se co nejvice simuluje jejich prirozene prostredi.A Goodallova o omezeni pouzivani simpanzu v lekarskem vyzkumu pokud to neni bbezprostredne nutne..nektere leky ale se bez testovani na lidoopech neobejdou..