Patrik Svensson: Tajný život úhořů

Zajímavou knihou z vánoční kolekce byla kniha švédského autora Svenssona Tajný život úhořů...I když jsem něco z toho už věděl dříve, řada věcí byla pro mne novinkou... Úhoř jak známo se lihne v Sargasovém mori, alespoň tam byla nalezena nejranější stadia jeho larev,podobnych průhledným vrbovym listkum...To zjistil badatel Smidth osmnactiletym pruzkumem Atlantiku pred druhou světovou válkou s bylo to potvrzeno mnohokrát...I přes úsilí badatelů a rafinované metody pátrání za pouziti moderní techniky však dosud nikdo neviděl nejen akt tření úhořů, ale sni dospělé úhoře v Sargasovem moři..Potom se s mořskými proudy vypraví ke břehům evropy či Ameriky (dva různé druhy úhořů lišící se poctem obratlů)..a vyroste do podoby maleho pruhledneho úhoře..Ti pak vstupuji do řek, kde si pak někde najdou svuj rajon, kde maji ukryt od ktereho se vzdalují nejvyse stovky metrů.Po osmi až patnacti letech...Ale pokud nemohou vyrazit k mori, například v skvariu,studni, kašně apod...mohou cekat na svou prilezitost bez další premeny i desitky let než se vydají na cestu k moři. Úhoř se dokáže přemisťovat i mokrou trávou... Předtím nemá vyvinuté pohlavní organy, nelze ani rozlišit pohlaví, což mátlo přírodovědce ještě v devatenactem století... Aristoteles si do konce myslel, že se rodí z bahna...Nyní se ze žlutohnědého úhoře stane úhoř stříbrný, vyvinou se pohlavni organy, rozliší jikrnaci a mlicnaci,..a zanikne trávicí ústrojí... Úhoři, kteří tráví z tukových zasob, se tedy vydaji k moři...Tam se mnohdy podivnymi trasami sejdou u Azorskych ostrovu a pak pokračují už společně směr Sargasového moře..A jejich stopa, sledována i pomoci vysílaček se zde ztrácí stopa...Jiste je, ze k cili dorazi nemnozí...A protože se nepodarilo zastihnout zadneho úhoře primo v Sargasovém moři, a to ani pomoci samiček v klecich, několikrát sonary zaznamenaly cosi co by mohli být úhoři, ale badatelé vytáhli jen prázdné sítě.. zůstává úhoř zahadou, a je to jedna ze skutecnych záhad, na rozdil od pseudozahad typu Atlantidy nebo Daenickena.Kniha je psána svižně, kapitoly o úhořích se stridaji se zazitky autora z dětství, kdy lovil úhoře se svym otcem..Takze mohu doporucit.