čtvrtek 23. listopadu 2023

Kurz potapeni a vzpominky na pionyra

Prave jsem docetl knihu spisovatelky Jany Cervenkove Kurz potapeni.Je to autobiograficke vypraveni o detstvi autorky, narozene roku 1939.Jeji otec se vypracoval na skladnika, ona sama chodila z rozhodnuti rodicu do klasterni skoly...Vzpomina si, jak jejich hrdinou byl po valce arcibiskup Beran, kteremu dozorce mj. drzel dlouho hlavu pod vodou a zeptal se ho: "Videl jsi andelicky?" Ano a ted vidim dabla...Tak ho napodobovali a soutezili kdo dele vydrzi s hlavou pod vodou...Pozdeji byla klasterni skola zrusena, i kdyz se po Unoru snazili novemu rezimu "vyjit vsztic"vcetne nastenek se Stalinem apod. a byla zarazena do normalni skoly...Ji to nevadilo...Pozdeji, v ramci pubertalni vzpoury, vstoupila navzdory antikomunistickym rodicum do Pionyra...Nasla si tam kamaradku, verici komunistku..ukazalo se, ze si svym detskym fanatismem jaksi kompenzuje strach z nasledku cukrovky, take skoncila tragicky..Pionyr za mnohho nestal, hrali tam vybijenou a podobne hry...Zajimavy byl kontrast valecnych hrdinu jako prikladu a soutezi ve sberu papiru..Take se od pionyru cekalo, ze budou pomahat slabsim spoluzakum..coz byla dost utopie, ale ucitele s tim otravovali..Proto si devcata zalozila vlastni partu, se kterou podnikala dobrodruzne vypravy .Kdyz o tom napsaly holky do Pionyrskych novin, nastalo prisne vsetrovani..podezreni na detsky sex...Pak jim umpznili ruzne aktivity, mluveni do skolniho rozhlasu, poradani akci, ale tim zoficialnenim to uz nebylo ono...Kotelna, kde se schazeli,zustala zamcena...to podezreni zustalo...Jinak kniha je zajimava i jinak, treba hlavni hrdinka musela chodit cvicit do Orla, ktery byl proti Sokolu chudym.pribuznym,i je tam zminka o slavnem Pavliku Morozovovi...Byli o nem dve knihy a to vyzneni bylo jine, nez se uvadi...Historicka pravda je jeste jina, ten pripad nemel s politikou v podstate nic spolecneho, ale v tech knihach slo o tragicke dilema, ne o proste udani vlastniho otce...Nicmene, kdyz ji otec pristihl pri cetbe, odepnul remen a nasedovala exekuce...Tak se pokusil poudeji resit i odpadniti od viry v 16 letech, ale neuspel...Kdyz to srovvnam s nasim pionyrem, ideologie sla jednim uchem tam a druhym ven, vzpominam jenom na zabavu, ktera postupne degradovala...V osme tride pak sena shuzkach i kourlo a decentne popijelo, to jsem tam prestal chodit... ..

4 komentáře:

  1. v šedesátém osmém byl obnoven Skaut a pak byl zase už jenom pionýr.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na skole nuj nejstarsi spoluzak, ktery zacal studovat az asi dva roky po vojne, zazil v 69 a 70 skauty az do jejich zruseni..pa pak byl jeste na jakemsi"prechodovem" polopionyrskem tabore

      Vymazat
  2. Já jsem v pionýru byl jen půl roku, v prvním pololetí 4. třídy jsem dostal dvojku z chování, neprojevoval jsem patřičnou uctivost k soudružce učitelce a ta mně pak exemplárně odebrala pionýrský šátek. Ale na sportovní vyžití to stejně nemělo žádný vliv.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak u nas byly v Pionyru i nejvetsi sigri....Ale je fakt, ze dvojka z chovani se nepovedla nikomu..

      Vymazat