Hutka. Náměšť

V době mych studii jeden muj spolubydlící byl téměř ortodoxní *kotlikar* a casto hraval ruzne tehdy oblíbené písně...Neco se mi tenkrat libilo, treba pisne bratři Ryvolu, ktere jsem poslouchalu jineho spoluzaky u z kazet atd., ale kdo mi v té době eprirostl knsrdci byl Jaroslav Hutka...A to jsem nevedel, že je v emigraci, myslel jsem ze je to j an uakazovany autor...Tan dojem vytvorila právě ona píseň Náměšť přesněji její predposledni sloka... Mocná je zbran, mocnější je pravo, co je nejmocnější pravdomluvne slovo...To pravdomluvne slovo na mne pusobilo jako rana palici, mel jsem fojem, ze je to jako pest na omo...cosi citankoviteho naroubovaneho do folkove písničky...Vzpominam, ze jsem na to *odvážné* zavedl řeč ve vlaku pri rozhovoru s jednou slečnou...a ta tvrdila že je to preklad spirituálu...Pak by to bylo OK...ale ne, pozdeji jsem de dovedel, ze sutor pisen povazuje za svuj cisty produkt...Pak jsem slysel od neho i lepší veci, ale to pravdomluvne slovo tam porad mi faliruje...Holti mistr tesař se nekdy utne, natoz prumerny folkový *bard*...