Intolerane

V knize "Jan Werich vzpomíná - vlastně Potlach" popisuje Jan Werich své dojmy s diskuze s predstaviteli americké pravice, tedy republikány, po rmigraci své s Voskovcem a Ježkem do USA... Werich a jeho kolegové obhajovali odbory a jejich cinnost, kdežto republikáni považovali odbory a celou sociální politiku prosazovanou tehdejsim prezidentem za žábu na prameni a překážku ekonomickeho růstu...Z toho byly dva závěry - jednak zmínění představitelé politické pravice prý argumentovali mnohem chytřeji než domácí pravice za Prvni tepubliky, jednak je brali jako sve partnery a případně spolupracovniky i když politicky nebyly jejich....Ono to i v USA pak bylo všelijaké, vime o mccartrismu, se kterým si užil své i Jiří Voskovec, a je fakt že i tam se soupeřící kandidati často navzájem posilaji do vězení... Nicméně tak jak to bylo se vztahem výše zmíněných republikánů k našim emigrantům, by to mělo být všeobecné...Misto toho jsme svědky toho, jak se příznivci různých názorových proudů navzájem dehonestuji a div nepokládají za něco méně rozumově dostatečného..Pojmy jako pravdolaskar, sluníčkar, dobrotrus (expresivne), libtard ...a na druhé straně dezolat, rusky šváb k ničemu dobremu nepřispívají...Jedna moje známá se stala předmětem posmechu kolegyň, když rekla že voli Zemana, v jistých kruzích nelze vyslovit jmeno Petr Fiala bez alespoň naznačeného odplivnuti... Podobně jako ve sportu, i v politice by mělo platit "Fandi, ale zustan člověkem."