Mezi nebem a pacientem

Knižní rozhovor lékaře vrtulníkové záchranné služby Martina Dvořáka s Moravcem přináší nevšední nahlédnutí do práce v tomto neobvyklém povolání jakož i širší problematiky urgentni mediciny...Sam Dvořák se už od dětství zajimal o zachrannou sluzbu, na gymnáziu si zajistil na zachrance napůl ilegální stáže, i když ho to stálo i zanedbávání skoly, a po medicíně zamířil nejkratší cetou res nejrychlejší možnou atestaci z prakticleho lékařství k zachrance...Zde prožíval jak radost z úspěšných zákroků, tak i bolest, když se nezadari, a zvlášť pokud se něco zanedbá nebo je zbytečně pozdě. Tak se dozvídáme že vrtulník vystoupá do výše 150 metru behom minity a pak leti rychlosti 240 km/h, samozřejmě vzdusnou čarou...Je podivem, jak dokáží piloti kouzlit při přistání, kdy záleží na každém centimetru, ale pri extremne špatném počasí letat nelze... Při prvni omoci je treba uvolnit dychaci cesty zaklenenim hlavy, hlavne nocim nepodkladat...Jazyk pry navzdory mineni nezapada, ale zaklon hlavy je nutny..a pak provest srdeční masáž...tlakem rukou s proplatenymi prsty .Take jako prvni zastavit krvaceni, i treba nesterilne..Caste urazy jsou u deti v bazenu, kde he treba nepretrzity dozor a při odbehnuti radeji vyndat dítě z vody...Nejcastejs urazy u deti jsou fale na kole a skatu bez přilby, u fospelych je fatalni neosvetlene kolo v noci, nepouzivani padu apod..a proslule skoky na melcinu po hlavě... Jinak je zajimave, že pri zástavě srdce nikdy se nesetkal s tim, co poisuje Moody, vsichni pacienti maji po tu dobu prostě mezeru v pameti..To je jen stručně představení,rozhodne doporucuji knihu k přečtení