Zitkovske bohyne

Na Zitkovske bohyne, resp.bohyne z moravsko slovenskeho pomezi v Bilych Karparech, vestkyne, lecitelky a "carodejnice", jsem poprve narazil na vojne v kalendari meho kolegy v kancelari (byl jsem na vojne "stabni krysa")...Byla tam zminka o tom, jak doprovod sikovne vytahne ze zakazniku informace o ony jimi pak ohromi....Pak v povidce Slepa bohyneod Kresadla, kde mela pomoci bohyne hrdinovi od jistych potizi...Deviantnich sklonu k masochismu...Mel na dalsi sezeni prinest propriety, vypadalo to zajimave...Cestou ale nahledl oknem k sobe domu a spatril zenu s milencem..K bohyni podruhe uz nesel, koupil si pouta a bic a vytazil vstric dobrodruzstvi...Masochismus se stejne nevyleci..Konecne roman Tuckove Zitkovske bohyne...To co v pripade nesmirne obetave tety hlavni hrdinky, ktera ji vychovava po tragicke smrti rodicu, a je nakonec postupne zlikvidovana elektrosoky a medikaci uslusneho karieristickeho psychiatra ve sluzbach StB, pricemz hlavni hrdinka konci v detskem domove a malem v polepsovne...vypada jako oslava bohyni a jejich perzekuce byvalym rezimem...se zamotava,objevuji se tam reminiscence na pronasledovani za prvni republiky, i drive od stredoveku, ukazuje se, ze zdaleka vsechny bohyne nejsou dobre a spousta jich skutecne skodi...Zaver mne vylozene nesedl, podle mbe to autorka mela vyresit uplne jinak....Ale kniha je psana jinak poutave a zajimave...Dodejme, ze na Zitkove berou mistni dost kriticky a krouti hlavou bad navstevniky, kteri berou tuto beletristickou knihu s fantasy prvky doslova...