Ze školních výletu vzpomínám na výlet v páté třídě na Šumavu, kde jsme poprvé jako děti byly sami na pokoji v hotelu.. Sušice, hotel Bílá růže, na Zemplinskou siravu sedmé třídě s koupáním ve "vychodoslovenskem moři" návštěvu Vihorlatu a Mořské oko (protože velmi hluboké, bylo dřív místními považováno za bezedne a tradovalo se tajemné spojení s mořem) s množstvím raku, vychodoslovenske vesničky... Ale také jak se mnou po dlouhé době ve vlaku "jela" chatka... Ale z dnešního hlediska nejzajímavější byl výlet na Manetinsko... Asi to bylo mimo oficiální program, ale navštívili jsme tam pozemky soukromého zemědělce, kterému se podařilo vyhnout se kolektivizaci... Překvapivě tenkrát bylo, že učitele s ním velmi sympatizovaly... Kolektivizace nebyla pro ty, co se vzpirali vstoupit do JZD žádná legrace, hrozilo obvyneni že sabotsze, vězení apod. Sám některé lidi znám..
Tento zemědělec se ale dokázal kolektivizaci vyhnout díky tomu, že jeho pozemky byly svazite a nevhodné pro mechanizace.. Celou dobu říkal s úsměvem, že okamžitě vstoupí do JZD, jakmile ty jeho ppozemky bude nějaké JZD chtít..... V té době jsem Manetinsko znal, jezdili jsme tam za pra babičkou, takže pstruhovy potok, Střela a Rabstejn nebyly nic nového, ale o tom zemědělci jsem předtím neslyšel... A jak jsem výše napsal, překvapili mne ty sympatie učitelů, tenkrát jsem je pročítal tomu, že je to bezesporu člověk nesmírně pracovitý a že obdelava půdu, která by jinak lezela ladem... Že vlastně dokázal se vymknout systému, jsem si tenkrát neuvedomoval... Bohužel si nepamatuji jeho jméno, tak mu tímto vzdávám hold a doufám, že jeho rodina na statku stále spokojeně hospodaří
To je pěkné vzpomínání :-) Pán zemědělec byl jeden z mála, mohlo by docela zajímavé zkusit pátrat, co se stalo s jeho zemědělstvím a jestli se mu, nebo jeho rodině, daří dál :)
OdpovědětVymazatNo snad tam ještě hospodaří, ale nevím..
VymazatMilé vzpomínání :).
OdpovědětVymazatJo jo trocha nostalgie..
VymazatTací jsou solí země.
OdpovědětVymazatJe to tak...
VymazatNucení ke vstupu do JZD spojené s vyhrožováním jistě bylo zlem, ale jinak myslím jednotlivec těžko může konkurovat velkým firmám. Je to vidět i v obchodech, samé obchodní řetězce a žádný krámek.
OdpovědětVymazatTo vidíme nyní, ale tenkrát byla situace pro ty lidi strašná a těžko řešitelná.
VymazatZde je vidět, že zemědělství nemá čisté produkční funkci... A i ze zahraničí jsou zkušenosti, že remízy meze apod. mají smysl a snaze se prosazují u menších celku... Jinak ovšem známi maji cca 40 ha v Polabí, pěstují úspěšně zeleninu, ale musí chodit do práce, samotné aby je to uzivilo, museli by mít asi přes 100 ha, pokud vím, běžný statek rodinný v zahraničí má kolem 200 ha... Některé kroky jsou nevratné a těžko říci, jak by u nás se vývoj a slučování "suchou cestou
Vymazat"Kolektivizaci" velice dobře pamatuji....u nás ve vesnici zavřeli několik sedláků...také místního kněze /byl v Jáchymově a na následky zemřel/. JZD sice založili, ale to se rozpadlo.....později v r.1960 založili znovu /tam už museli vstoupit i moji rodiče...nebylo jiné cesty/...bylo by to na dlouhé psaní.
OdpovědětVymazatNo ono jeden čas to vypadalo, že se JZD rozpadnou jako v Polsku. Tam se dokonce dostal do čela státu Gomuljs, který byl předtím ve vězení, protože odmítal kolektivizace... Nakonec se ale soudruzi u nás rozhodli, že pritvrdi a kolrktivizuji za každou cenu..
Vymazat