Umberto Eco: Tajemný plamen královny Loany

Za víření představ spojených z mlhou se hlavní hrdina přezdívaný Yambo probouzí po delší době z kómatu…Po prvních otázkách lékaře se zdá, že bude psychicky úplně v pořádku…než přijde dotaz na jméno…Pak se ukáže, že si nedokáže vybavit nic ze svého života, žádné věci spojené s emocemi v životních situacích…Ale školní vědomosti, literární díla si pamatuje dobře, funguje i implicitní paměť, umí jezdit na kole a řídit auto…Nepamatuje si ale ani, zda a jestli kdy byl ženatý, nepoznává svou ženu, děti ani vnoučata, zvláštně se cíití, když jej vnoučata oslovují „dědo“, hraje si s nimi, ale je to jaksi neosobní…On sám má antikvariát s bibliofiliemi, po dobu nemoci jej spravovala jeho zaměstnankyně Sabrina…Na radu své ženy, psycholožky Paoly, odjíždí do vesnice Solara, kde měli jeho rodiče a pak i on sám letní byt, jak bychom řekli u nás v %Cechách „chalupu“. Strávil tam krásné dětství, ale v dospělosti tam jezdil nerad….Pomocí konzultací se svým nejlepším kamarádem, se kterým se musel znovu seznámit, se hrabe v Solaře v komixech a knihách, které četl před válkou a za války…Byla to doba fašismu tak jsou tyto věci tím poznamenané….Komixy např. nesměly mít bubliny, komix o Buffalo Billovi by l vydá v době válečného stavu z USA, …což vyřešil nakladatel tím, že na úvod označil pistolníka za původem Itala…Tak čte i verneovky, knihy od Emilia Salgariho (Sandokan) apod. Také obskurní knihu Tajemný plamen královny Loany, ke které získá zvláštní stav a někdy se k ní modlí.... Prohlíží si i sbírku známeck a uvědomuje si, jak se mapa světa stále mění….Také si na základě informací od svého kamaráda uvědomuje, že na gymplu byl fanaticky, byť tajně  zamilován do své spolužačky, která se pak s rodiči odstěhovala do Brazílie…a posléze umřela. ……Studium minulosti ho ale vyčerpává…Když najde první vydání Shakespearových děl…opět se z bdělého stavu přenese někam jinam (znovu do komatu) a…a tam si vše vybavuje….Do Solary nerad jezdil, protože za využití znalostí, které měl jako vůdce klukovské party v bojích s kluky sousední vesnice, pomohl partyzánům dopravit přeběhlé ruské kozáky (Vlasovce?) téměř neschůdným terénem tzv. Roklinky v době, kdz ve vesnici Němci dělali šťáru, do bezpečí…Přitom ale partyzáni zabili (patrně to bylo nutné) dva zajaté Němce a on se za to cítit odpovědný…Rovněž se ukazuje, že spolužačku si nakonec netroufl oslovit nikoli z náboženských důvodů, jak se původně domníval, ale protože chodila se starším klukem…a věděl, že bz neměl šanci…Tím, že se odstěhovala předčasně, jaksi mu zůstala v hlavě a on ve všech ženách (od manželky věděl, že byl pěkný proutník – a nikdy si nevybavil, zda měl něco se svojí zaměstnankyní Sabrinou) hledal ji….Román končí tím, že očekává, že se mu v onom stavu snového vzpomínání konečně zjeví v celé své kráse, předtím viděl její obličej rozmazaně…ale náhle se opět objevuje u vchodu kde se má každou chvíli objevit mlha, …ucítí závan chladu …a slunce zčerná…Mlha na začátku, při té partyzánské akci i na konci…Celkem kniha pěkná, problém je, že člověk nezná ty reálie ohledně těch komixů z té doby…ale je bohatě ilustrována těmi komixy, známkami, ilustracemi z knih, představami hlavního hrdiny. ..Mohu doporučit.

Nevyžádané zpravy

Několikrát denně mi na mobilu pippne zpráva napodobující SMS. Někde se objeví jakási napodobenina loga Messengeru nabo Whtsappu, ale je jasné, že jde o podvod a s těmito doménami to nemá nic společného.. Obsah je vždy stejný... Vyhrál jste v Tescu, Datartu, na poště mobil, zboží   hodnotě 20000 Kč apod, pojďte si to vyzvednout... Že člověk ničeho se nezúčastniv nemůže nic  vyhrat, je sice na biledni, ale Holt to zkouší.... Zatocte  si ruletou... je například u jedné této zprávy... My pak zatočíme s vámi, už  nedodavaji... Tyto podvody čili zřejmě na internetové bankovnictví.. Druhou variantou zpráv ze stejné domény jsou zprávy typu.. Bydlím blízko fešáku, často tě potkávám, chci se s tebou milovat (někdy opravdu milovat, někdy expresivnejsi výraz) případně přikládám fotky.... Sice se tomu směji, ale za prvé člověk nikdy neví, na co v roztrzitosti klikne, za druhé Ti obtěžuje.. Vzhledem k tomu, že se to tak rozmohlo, měla by kompetentní místa zasáhnout.. A to se mlu i o tom, že Český telekomunikační úřad má být zrušen.. Řešit až důsledky, až na to někteří lidé naleti (a co si budem povídat, proti podvodům není dost chytrý nikdo z nás.. můžeme se smát, jak někdo naletel, a v zápěstí naletet sami). Tak přejme si, at žně internetových podvodníků jsou zmarene..

Bohdan Holomcik - výstava fotografií Václava Havla

V kavárně Velryba v Opatovivke ulici poblíž Národní třídy probíhá v její galerii výstava fotografií Václava Havla pořízenych Bohdanem Holomcikem, který byl od roku 1974 jeho přítelem a jakýmsi "dvorním fotografem" Fotografie zachycují jak disidentsky období, zde je většina fotografií z Hradecku, tak hektické období na konci roku a dobu prezidentskou.. Ať už se na působení Václava Havla díváme jakkoli, byl rozhodně vlivnou a významnou postavou a tak fotky mají i dokumentární hodnotu... Byt to návštěvu výstavy nenahradí, jako ukázku aspoň fotky několika zdejších panelů...

Návštěva Slaneho

Bývalé královské město Slaný se má rozhodně čím chlubit... Nad městem se tyčí skalnata cedicova Slanska hora, ještě ve tretihorach sopka... Ve skalnatém terénu vrcholu hory byly udělaný ferraty, a to dodává vrcholku "horský" raz... Pozůstatkem sopečné činnosti jsou jednak zdejší vyvery teplého vzduchu, jednak onen Slaný pramen, po němž je město pojmenováno... Ten zanikl těžbou, alepodarilo se jej obnovit na jiném místě pod horou... Na vrcholu hory jsou tři krize. Byly vybudovaný jako symbol ukřižování Ježíše Krista mezi dvěma lotry v 17. stoleti, k posílení zbožnosti, ale pak se na jejich účel zapomnělo a vznikal okolo něj různé pověsti.. Za prohlídku stojí i pivovar a zdejší kostely, včetně kláštera bosych karmelitanu... Na protilehlé kopci je potom replika původní kaple Božího hrobu, udělaná z našich nejvěrnější podle skutečného stavu z 18. století. Dále pak plocha dráha... V době naší návštěvy prázdná, ale motorkáři trénovali v přilehlém terenu... Na závěr pár fotek

Výlet do Chvaterub

Teď v předjaří bylo potěšením si udělat výlet s Kralup po červené turistické značce do Chvaterub. Turistická cesta se víně přírodním pásem tzv. biokoridorem podělil Vltavy po asfaltové cestě pro chodce a cyklisty. V Chvaterubech vede kolem zchatraleho zámku, který začal chátrá už v 18. století poté, co majitele se při pokusu o jeho rekonstrukci neúměrne zadluzili.. Současní majitele se jeho rekonstrukci pokoušejí od R. 1991, je to zřejmě n

a celý život dost práce.. Po cestě jarní květena a dokonce pampelišky... Na závěr pár fotek

Mirejovicky most

Asi 5 km od Kralup po proudu Vltavy se nachází Mirejovicky most pod kterým je jež a zdymadlo s vodní elektrárnou. Komplex byl vybudován částečně kolem r. 1900 a částečně ve dvacátých letech minulého století. Před tím tam byl pouze přívoz, původní dřevěná lávka vzala za své už v 18.stoleti...Na rozdíl od jiných podobných zařízení na dolní Vltavě, zařízený h stroze technický, jsou zdejší budovy architektonický zajímavé, připomíná to Aleš království u Dvora Králové.. Most sloužil jako silniční, o vybudování nového mostu nedaleko po proudu funguje jako lávka pro pěší a cyklisty. Most spojuje Veltrusy a Nelahozeves, Mirejovice, po kterých je pojmenován, jsou stranou. Chce to na konec pár fotek

Nový blog

Rozhodl jsem se využít služeb Google a nove publikovat na této doméně. Snad se to rozjede dobře.