Jozef Karika: Na smrt

Román "Na smrt" slovenskeho spisovatele Jozefa Kariky je jiný nez dříve přečtené mysteriozni horory, je charakterizován jako směs hororu, thrileru a historické ságy...Dva kamarádi z Ružomberoku Žid Viktor Hilel a slovenský Němec Karol Smidt, těsně pred maturitou zastřelí při rvačce továrníkova syna....Vrazda se nevyšetří, raubíř Viktor Hilel je v podezření, ačkoli střílel Smidf...Viktor si sbali svych pět švestek a uteče do USA, kde má stryce a tetu...Smitd odjede s rodiči do Mnichova, kam otce jako odbornika poslala firma a jde studuje medicinu..Viktor zjisti, ze v USA pšenice nekvete, zrovna je krize, nicméně dá se k mafii a stane se nájemným zabijákem...Pak ale po té co konkurence zlikviduje jeho příbuzné, se vraci na Slovensko do rodneho Ružomberoku...Mezitim Karel vystuduje medicínu, ale ač zpočátku antifasista, je oslněn Hitlerem a jeho falešným charismatem a misto praxe v nemocnici se dá do služeb Heydricha SS...Sledujeme tu program eutanazie, moc dlouhých nožů, křišťálovou noc, jeho úlohu pri vyvolávání zdánlivě*spontannich "pogromu" v okupovaných územích a v Osvetimi jako spolupracovnika Josefa Mengeleho...Mezitim Voktor za penize "vydělané" v USA zacne v Ruzomberoku d pomoci znameho podnikat, před dalsi lidi se zpocatku vyhnou arizaci s Viktor podplatí rozhodujici cinitele, aby jeho znamo Židé z Ruzomberoku nemuseli do transportu...Ti ho ale podrazí a ukáže se, ze naopak na ně upozornil a transportu neunikne ani sám....V Osvětimi se setká s Karlem. Ten předstírá snahu pomoci, ale jednak se chce svych rožmberských znamych spise zbavit mebo je izolovat, a jde mu o vlastní prospěch...A když mu pak začne vyhrožovat Mengele... stává se schopnym všeho.Vikktor se zúčastní nakonec hromadného útěku zorganizovaneho ruskými zajatci, nákladními vlaky se dostane do Ružomberoku ma adresu, kterou mu dal jeho spoluvězeň, pracně se vyléčí a da do kupy...Pak ale musí on i jeho hostitele uprchnout partyzanum..Zaroven je do Ruzomberoku prevelen Karel a nastava jejich konečná konfrontace...Je to zajímavé a čtivé, ale dosti drsné

Hrnčířské trhy Beroun

Hrnčířské trhy v Berouně se konají každý rok v květnu a v září...Letos tedy o minulém víkendu.... Zabírají celou plochu berounského náměstí, zasahují i do okolních ulic a přilehlého geoparku, kde se pořádají i dilnicky a workshopy...Je to tedy obrovská plocha, větší než trhy pořádané na pražském Výstavišti nebo na Kampě...Letos jsem jenom nahledl"mezi dvěma vlaky" pri přestupování, tak jsem nestihl doprovodny program, ruzna hudební vystoupeni apod. ...napriklad prosecky Špalíček se zapadoceskym folklorem..

Pohled z Mělníka na "soutok"

Zajimavy je pohled od nábřeží Labe u zámku v blizkosti náměstí na Vltavu a lateralni (plavební) kanal a ke zdymadlum, který působí opravdu impozantně...Navic mnozí cizinci povazuji právě toto za soutok, neboť ten je videt hůře...Kousek proti proudu se k Vltavě nenápadně "přikrade" Labe.. neboť ve skutečnosti se vleva Labe do větší šířkou i průtokem Vltavy... Zajímavé je, že obě řeky maji předslovanska jména ..Vltava Vult ava, divoká voda (srovnej Avona)

a Labe, tedy původně Elba (Alba) Bílá...Lateralni kanal se zdymadly slouží lodím k překonání peřejnateho úseku řeky navíc s několika jezy... Pěkná je i pristupova cesta k nábřeží

Jazzový festivalek u Vltavy

Údolí Vltavy tvoří jakýsi biokoridor uprostřed Kralup..A zatímco na druhé straně Vltavy probihala na tradičním místě u mostu pouť, u přístaviště byl jazzovy festiválek, jako v posledních letech každoročně...Vystoupil hlavně Kralupsky Big Band, ale zlatým hřeben melo být také vystoupení Laca Decziho...Tento jit 86 lety muzikant ale nakonec nemohl, vystoupila ale jeho kapela, kde hrál jeho syn "Vajco" Deczi (ve skutečnosti též Ladislav, i když se otec dušuje, že se jeho syn opravdu kmenuje Vajco) a Petr Kroutil... Pěkné, ale s Lacem by to bylo lepší..Na závěr par fotek

Intolerance

V knize "Jan Werich vzpomíná - vlastně Potlach" popisuje Jan Werich své dojmy s diskuze s predstaviteli americké pravice, tedy republikány, po rmigraci své s Voskovcem a Ježkem do USA... Werich a jeho kolegové obhajovali odbory a jejich cinnost, kdežto republikáni považovali odbory a celou sociální politiku prosazovanou tehdejsim prezidentem za žábu na prameni a překážku ekonomickeho růstu...Z toho byly dva závěry - jednak zmínění představitelé politické pravice prý argumentovali mnohem chytřeji než domácí pravice za Prvni tepubliky, jednak je brali jako sve partnery a případně spolupracovniky i když politicky nebyly jejich....Ono to i v USA pak bylo všelijaké, vime o mccartrismu, se kterým si užil své i Jiří Voskovec, a je fakt že i tam se soupeřící kandidati často navzájem posilaji do vězení... Nicméně tak jak to bylo se vztahem výše zmíněných republikánů k našim emigrantům, by to mělo být všeobecné...Misto toho jsme svědky toho, jak se příznivci různých názorových proudů navzájem dehonestuji a div nepokládají za něco méně rozumově dostatečného..Pojmy jako pravdolaskar, sluníčkar, dobrotrus (expresivne), libtard ...a na druhé straně dezolat, rusky šváb k ničemu dobremu nepřispívají...Jedna moje známá se stala předmětem posmechu kolegyň, když rekla že voli Zemana, v jistých kruzích nelze vyslovit jmeno Petr Fiala bez alespoň naznačeného odplivnuti... Podobně jako ve sportu, i v politice by mělo platit "Fandi, ale zustan člověkem."

Cesta na hrnčířské trhy do Nelahozevsi

V neděli jsme se vypravili na hrnčířské trhy do Nelahozevsi... Šli jsme novou asi před dvěma lety vybudovanou stezkou pres rokli nahoru ho stráně až téměř k silnicí Kralupy Nelahozeves, misty jsou dřevěné schody, pak se stezka stačí k zámku Nelahozeves... Vlastní trhy jako vždy pěkné, bylo zde možné zakoupit kvalitní keramiku, zajímavé oděvní vyrobky apod.coz se nam hodilo...Zajimave i ukazky dravců včetně kamcatskeho orla, hrála cimbálová muzika Studánka z Prahy, pro děti vystoupení kejklíře Pupy...Jen škoda, že v rámci prohlídky nebyly zpřístupněny tentokrát skkepy, byly zařazeny do prohlídkového okruhu zámku..

O vypelichanou vránu

Při anketě Zlatý resp. Český slavík člověka maně napadá jak by dopadla soutěž inverzní tedy "opačná"...A skutečně, v době mych studií vycházel fakultni časopis, který pořádal anketou "O vypelichanou vránu"...Anketa probíhala samozřejmě mezi studenty....Jen to slavnostní předávání cen se jaksi nekonalo... Podotýkám, že to bylo mezi roky 1985 a 1988....Na předních mistech se s velkým naskokem umisťoval Míchal David se svym kolovratkovym zpěvem sentimentalnich písních a chraplavě zpívající"bard" pubertalni mládeže Dalibor Janda.. Dalším v pořadí byli Kotvald s Hložkem.... Ale i Gott obsadil 6.misto...za "mile se snižující úroveň písní, jejichž texty bere do ust"....Ve skupinach suverénně "kralovaly" Kroky Františka Janečka...On byl jim inspirovan i komix v tom časopise kde frontman skupiny Hůl nalezne nakonec smysl zivota úplně mimo obor, pri odvozu popelnic... Ostatně byli tam i jiné zajímavé komixy a reportáž o tom, jak spoluzak zvazil svou s nekolika dalších lidí studenou svacinu z menzy a rozdil proti deklarovane vaze byl takový, ze se rozhodl to řešit... neúspěšně..I jedna známá spolužačka publikovala v tom casopise, navic mluvila do fakultního radia, tehdy mi to připadalo až naivní...ale kdy v životě člověk dostane příležitost psát do časopisů nebo dělat v rozhlase? Co se týče hudby, jsem nyní tolerantní a poslouchám vsechny žánry, co se mi nelibi tespektuji - každé zboží má svého kupce...Jen ten Michal David se asi opravdu hodí jen jako kulisa o poutich...